Hned 1.března jdu na předem domluvenou schůzku s paní doktorkou. Neviděly jsme se dlouho, naposledy před letními prázdninami, jinak jsme v telefonním kontaktu neustále.
Paní doktorka mi šla nedočkavě naproti ke schodům, byla zvědavá, jak po úbytku kil vypadám a jak zvládnu schody k ní do ordinace. Mým novým vzhledem po odhozených kilech byla očividně překvapena a já se nejenže nezadýchala do schodů, ale v pohodě jsem i mohla mluvit. Paní doktorka mi řekla, že jsem opravdu prošla a procházím neuvěřitelnou změnou, nejen spojenou s úbytkem kil…prostě se ze mě stává úplně jiný člověk.
Mám za sebou skoro jeden celý rok tvrdé práce sama na sobě. Změnila jsem život o víc jak o 100%. Čím dál víc se vzdaluji od začarovaného kruhu, ze kterého nebylo lehké vystoupit. Myslím, že čím je člověk dál, tím si zvyšuje pravděpodobnost, že bude schopen svou změnu životního stylu držet trvale.
Na mé krabičky s jídlem jsem tak zvyklá, že si to bez nich ani nedovedu představit. Miluji procházky s Orkou, je mojí parťačkou, nejlepší psí kámoškou. Taky rychlou chůzi, chůzi do schodů, bazén, saunu, občas zajdu do fitness.
Koncem března opět stoupám na váhu,váha ukazuje, že jsem od začátku mého hubnutí celkem lehčí o -71,7 kg.
V příští, tentokrát středeční části: v dubnu tomu byl přesně rok, co jsem začala řešit svou nadváhu, jsem v kontaktu s čím dál více lidmi, kteří mají problém s nadváhou.
