Search




Po roce jsem ztratila přes 80 kilo.Není hlad jako hlad. Jak si kvůli němu nepokazit hubnutí.

Jedním z největších nepřátel našich snah o hubnutí je hlad. Právě ten nás nutí jíst věci, které nesvědčí ani naší postavě, ani našemu zdraví. A navíc neexistuje jen jeden druh hladu – některé typy dokonce skutečným hladem ani nejsou!

Skutečný hlad je, že naše tělo skutečně potřebuje jídlo, aby pokrylo své energetické potřeby a mohlo normálně fungovat. Pokud kručí v břiše, je jasné že přišel čas se najíst. Měli bychom takovému hladu předcházet tím, že budeme jíst pravidelně, po menších porcích. Když si totiž tento „opravdový“ hlad necháme přerůst přes hlavu, změní se v takzvaný vlčí. A ten vyústí v jedno – že do sebe nasoukáme vše, co máme po ruce. Nejlépe s co největším množstvím kalorií.

Jenže existují i jiné druhy „hladu“. A ty bývají ještě zákeřnější. Při nich totiž náš organismus ve skutečnosti jídlo nepotřebuje. A přesto nás dokáže „přinutit“, abychom mu nějaké přihráli. To pak kalorie pěkně stoupají a nějaké snahy o zdravou a štíhlou postavu jdou stranou. Jak se proti tomu bránit?

Vidím jídlo = mám hlad

Znáte to. Kolega si do kanceláře přinese k obědu třeba pizzu z nedalekého stánku. Vy už jste sice po obědě, ale tak dlouho pozorujete toho „zloducha“, jak se krmí, až získáte pocit, že když si hned také pro kus pizzy neskočíte, umřete hlady. Ve skutečnosti ale žádný hlad nemáte.

Cítím jídlo = mám hlad

Podobný případ jako ten předchozí. Jenže na rozdíl od očí, které můžeme od jídla odtrhnout nebo je oklamat, těžko můžeme zakázat svému nosu cítit vůni linoucí se třeba z domácího koláče. Co s tím? Ani tady se totiž nejedná o hlad.

Jsem v depresi = mám hlad

Kromě depresivních pocitů mohou „hlad“ vyvolat také úzkosti nebo stres. A dokonce i nuda! Znáte to – bezcílně bloumáte bytem a vždycky nějak záhadně skončíte u lednice. Jenže vy vůbec nemáte hlad, to se jen snažíte jídlem zahnat nejrůznější negativní emoce.

Je dvanáct = mám hlad

Snídáte v sedm, obědváte ve dvanáct, večeříte v šest… Každý den se železnou pravidelností. Dokonce i tehdy, když jste si dopřáli královskou snídani, posvačili croissant, odpoledne ochutnali domácí klobásu s chlebem od kolegy… Zkuste se ale zamyslet, zda v onu hodinu, kdy normálně jíte, máte skutečně hlad. Mnohdy jsme totiž ještě sytí z předchozích pokrmů a večeři si naservírujeme jen proto, že je na ni čas.


slunickopavla

Co bych měla o sobě napsat? Jmenuji se Pavla, kozorožka, kreativní, je mi 46let, jsem single. Z ničeho nedělám vědu, vše řeším s nadhledem. Ti, co mě až tak důvěrně neznají, říkají, že mě nikdy nemohlo potkat nic špatného. Ti, kteří mě naopak znají, ví, že jsem nikdy neběhala na louce plné květů a že ani denně mi nebylo do zpěvu. Jsem velká milovnice hrubosrstých foxteriérů, mezi mé další záliby patří například hudba, esoterika, meditace a když je čas, ráda si čtu, hlavně naučnou literaturu.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *