Plikace: osobní zpověď 2

Rozhodnutí

Opět ahoj. Děkuju moc za ohlasy na první díl, jsem ráda, když moje podělení se o zkušenost někomu pomůže. Sice, jak známo, zkušenost je nepřenosná, ale aspoň malý kousek nejistoty zmizí, když člověk tak nějak ví, do čeho jde.

Stejně jako já. Začala jsem nad plikací přemýšlet a hledat informace po všech čertech, na diskuzích a ve fórech , v článcích ,v popisu klinik a ani nechtějte vědět, co všechno jsem se dozvěděla. Samozřejmě to člověku na klidu nepřidá, když čte jak bylo někomu špatně a co se nepovedlo a jak to nepomohlo, na druhou stranu zase potěší příběhy se šťastným koncem a uklidňováním, že to není tak hrozný. A teď aby si člověk vybral. Trvalo to asi týden, kdy jsem chodila a pořád měnila názor, jo, ne, jo, ne, jo, ne … a tady je místo na první radu: nebuďte na to sami. Mějte někoho, kdo o vašem rozhodování ví, manžela, kamarádku, dceru, přítelkyni, sestru, prostě kohokoliv. Tedy kohokoliv, kdo je vám blízký a komu důvěřujete. Už jen proto že po pár dnech přemýšlení budete mít v hlavě totální zmatek a aspoň ten někdo si zachová zdravý rozum a trošku vás vrátí zpátky na zem. Mně pomohla starší dcera a manžel (díky!) a vědomí, že za mnou stojí, bylo ohromně uklidňující.

Poslední kapka ale byla moje dávná známá, kterou jsme potkala po mnoha letech a nepoznala ji. Doslova, protože jsem nechápavě koukala na tu cizí štíhlou dámu, co se ke mně s hlasitým pozdravem hnala. Možná to byla jen náhoda, možná jsem jen byla ve správný čas na správném místě. Každopádně jsme se neviděly roky a najednou na sebe jen tak narazíme. Chvíli jsme si povídaly jak se kdo má a co dělá a pak pochopitelně probraly i její zhubnutí a nový život. A když se v řeči zmínila, že byla na plikaci, brala jsem to jako znamení z nebes. Takhle to teda vypadá v reálu, takhle vypadají výsledky? Byla jsem tak rozhozená, že jsem při rozloučení zapomněla požádat o kontakt nebo jakékoli spojení, protože bych na ni i v budoucnu měla asi spoustu otázek. No, ale tu základní jsem už zodpovězenou měla.

A tak jsem jednou odpoledne sedla k počítači a klikla na formulář kliniky, že mám zájem o konzultaci. A bylo to. Obavy z rozhodování vystřídal strach z toho, co všechno mně čeká. Ale to první rozhodnutí, to že JÁ chci, to už bylo za mnou.


TAG

redakce

Chcete se podělit o své zážitky, poznatky či zajímavé informace? Nepište článek a my ho rádi zveřejníme. Kontaktujte nás na email: info@k-media.cz, nebo volejte na tel.: 731 250 731 , 737 626 919.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *