Venku vše kvetlo, zelenalo se a všichni z mého okolí odjížděli na dovolené. Léto bylo v plném proudu, dětem začaly tolik očekávané prázdniny. I můj syn odjel na celé prázdniny ke svému otci, kde měl domluvenou brigádu. Já zůstala v bytě sama, jen s mou foxteriérkou Orkou. Je to má opravdová kámoška, nikdy mě neodmítla a vždy po mém boku dělala spolehlivou společnici, prožila se mnou už hodně hořkých chvil, jako byly povodně v roce 2002, první rozvod i smrt obou mých rodičů.
Pomalu jsem se dostávala z těžkého zánětu průdušek, díky kterému jsem stále měla omezenou pohybovou aktivitu. Jídelníček jsem však dodržovala přesně jak mám. Přijala jsem nabídku od mých velmi dobrých známých, chtěli, abych k nim přijela.Zbalila jsem pár nejnutnějších věcí a vyrazila spolu s Orkou směr Nové Město nad Metují. Bylo mi těžce u srdíčka, ale hřálo mě to, že jsem o 41kg lehčí. Hnala mě ohromná touha shodit další kila.
Odsunula jsem vdál myšlenky na interní domácí změny a události, které se odehrály v posledních dnech. Za žádnou cenu jsem nechtěla docílit toho, že bych se zastavila v pokračující změně životního stylu, na kterou si mé tělo zvykalo. A už vůbec jsem nechtěla, aby se stalo to, že bych začala nabírat kila zpět.
U známých jsem našla pohodu, klid a zázemí, nebyla jsem sama.Tři dny, které jsem u nich byla, jsem dodržovala přesný svůj jídelníček a pomalu jsem začala svou pohybovou aktivitu po průduškové nemoci.Procházky v tak krásné přírodě, jaká je v okolí Nového Města nad Metují, jsou lékem na tělo i na duši.
Po návratu domů do prázdného bytu jsem se zaměřila hlavně na sebe. Plně jsem se soustředila na stravu a pohybovou aktivitu, opět jsem začala chodit pravidelně plavat. Měla jsem vlastně celé dva měsíce, kdy jsem byla sama bez syna. Zvykala si na nový životní styl, učila jsem se žít v pomalu měnícím se těle.
Byl konec měsíce a já byla celkem o -45,2kg lehčí.Ten den se ve mně ještě něco zlomilo, vydala jsem se do jednoho zlatnictví v centru města a prodala něco, čeho jsem si strašně vážila, byl to snubní prstýnek.Ten den jsem se v duchu rozloučila nenávratně se svými 45,2kg i s prstýnkem, o němž jsem si myslela, že jej budu nosit navždy.
V zítřejší čtvrteční části: okolí si začalo všímat mé měnící se postavy.