V dnešním světě je celkem obtížné nepodlehnout tlaku médií a nezkoušet různé zaručeně osvědčené rady, které mění náš pohled na stravování. I když se jedná o často rozumné závěry podložené praxí a studiemi, odborník přesto žasne a laik se diví. Vybrala jsem některé aktuální mýty, o kterých diskutují laici i odborníci, a podívala se na ně podrobněji.
Módní záležitostí zvláště poslední doby se stalo vynechávání lepku ze stravy. Pomiňme tímto skutečné alergiky na lepek, alergenu obsaženého v pšenici, u nichž je bezlepková dieta opodstatněná. Jejich tělo totiž neumí lepek zpracovat a tak tito lidé trpí zažívacími potížemi, nadýmáním, bolestmi břicha a když pšenici vynechají ze svého jídelníčku, téměř zázrakem se jim uleví. Je však těžké definovat, odkud se vzal názor, že vynecháním pšenice ve stravě se zhubne. Snad se jedná o úvahu, že my lidé jsme většinou masožravci nebo tato teorie vznikla z moderního stylu paleodiet, kdo ví. Avšak názor, že pokud vyjmu ze své stravy lepek, budu se cítit lépe, nebudu trpět na trávicí problémy a především, zhubnu. Částečně je to pravda, ale žádné kouzlo nečekejte. Podstatou zázračného úbytku váhy spíše je, že naráz vyřadíme ze své stravy chleba, rohlíky, housky, různé koláče, sladké sušenky a další pečivo s obsahem pšeničné mouky. Pokud půjdeme dál, pak z jídelníčku škrtneme i těstoviny, omáčky, řízky – jsou přece obalované v trojobalu a to je mouka – a mnoho dalšího. Tím výrazně snížíme denní kalorickou nálož a vytvoříme si tak vlastně dietu, a to nízkosacharidovou. Problém však je, že jde o jednostrannou stravu a navíc nám pravděpodobně tato změna dlouho nevydrží a brzy se vrátíme k původnímu jídelníčku. Pokud bychom vynechaná jídla doplnili třeba zeleninou či ovocem, neškodné těstoviny si v jídelníčku ponechali a přidali bychom například knäckebrot, dostali bychom zdravou variantu této diety. Obecně se dá říci, že konzumace tmavého pečiva v množství 2x 50 g denně je zcela v pořádku a nebrání nám to v hubnutí.
Další, velmi rozšířený a stále opakovaný mýtus je, že při hubnutí nesmíme pít žádné kalorické nápoje a musíme si naprosto odříct alkohol i kávu. Pochopitelně, že pitný režim člověka s nadváhou by měl mít dostatečný objem, tedy cca dva litry tekutin, a to z většiny vodu, čaj nebo neochucenou minerálku. Pokud ale máme jednou za čas chuť na nějaký sladký nápoj, nijak dramaticky si ho nemusíme zakazovat. Tři deci slazeného nápoje dvakrát, třikrát týdně při dodržení všech ostatních zásad zdravého hubnutí pravděpodobně hubnutí nijak nezastaví. Stejně jako káva, která se s hubnutím poměrně dobře shoduje, jelikož dodává energii a je naprosto bez kalorií. Pozor ale, pokud si ji vylepšíme o tři kostky cukru a smetanu. Navíc bylo několikrát dokázáno, že káva je pro organismus velmi blahodárná a rozumné množství neškodí srdci ani trvale nezvedá krevní tlak. Co se týče alkoholu, mírná konzumace jednou za čas se doporučuje i při dietě. Důležité je hlavně kolik a čeho vypijeme, proto je ideální volbou třeba být víno nebo ještě lépe vinný střik, maximálně ale tak dvě skleničky za večer.
Velmi propagovaný směr v posledních letech je vegetariánství a veganství, protože jeho vyznavači jsou prý štíhlejší a zdravější. Nejsou však známy studie, které by prokázaly toto tvrzení. Maso je ze zdravotního hlediska jedním z nejvýznamnějších zdrojů živin, protože jeho plnohodnotné bílkoviny obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Naopak bílkoviny rostlinného původu nelze za plnohodnotné označit. Hovězí maso je například jedním z nejlepších zdrojů vitaminu B12, velmi podstatného pro funkci nervů a krve. Vegetariáni, a především vegani, trpí často právě nedostatečným množstvím vitaminu B12, maso je též důležitým zdrojem železa a zinku. Často poslouchám obavy pacientů, že maso obsahuje antibiotika a růstové hormony. Hormonální přípravky se v ČR používat nesmějí, přesto se tento mýtus traduje již mnoho let. Ovšem naprosto zbytečně! Antibiotika smí zvířatům předepsat jen veterinář a produkty od léčených zvířat se nemohou použít ani pro potravu lidí, ani pro výrobu krmiv. Není tedy důvod k obavám z nákupu nebo konzumace masa.
MUDr. Dita Pichlerová je internista, obezitolog. Působí na OB Klinice v Praze (www.obklinika.cz). Zabývá se komplexní léčbou obezity, od doporučení zdravého redukčního jídelníčku přes režimová opatření a využití léků na snížení váhy až po indikaci k bariatrické chirurgii a léčení metabolického syndromu. Je členkou České obezitologické společnosti a České diabetologické společnosti. V současné době dokončuje postgraduální vzdělávání v oboru psychologie.